WWW.HONZAPLSEK.CZ    homepage . archiv . kontakt .            

interaktivní obal:

download mp3 download mp3 download mp3 download mp3 download mp3 download mp3 download mp3 download mp3 download mp3 download mp3 download mp3 download mp3 kytary Kučera Epiphone Riviera Café Práh pro pořadatele Michal Šimíček - Kosmonaut foto foto homepage repertoar archiv



Honza Plšek - CAFÉ PRÁH live 6.4.2011

01 audio        Úvod
02 audio text  Šeherezáda
03 audio text  Hadrolet
04 audio text  Břečťan
05 audio text  Holka na kole
06 audio text  Obloha
07 audio text  Po tobě
08 audio text  Tři čarodějky
09 audio text  Námořník
10 audio text  Jaromír
11 audio text  Ostrov (Mám svůj svět)
12 audio text  Robinsonia


Nahráno živě 6. 4. 2011 v Café Práh, Galerie Vaňkovka, Brno.
Vydáno 2011 jako download.
Hudba a texty: Honza Plšek © 2002-2011
Zvuk: Honza Plšek
Foto: Marek Kamínek © 2011
Kytaru vyrobil: Ladislav Kučera
Úvod: Michal Kosmonaut Šimíček

Honza Plšek


ŠEHEREZÁDA

Čáry máry pod kočáry
na kobylce od kytary
pádí rytíř staré doby
mává hadrou na nádobí
jenže lidi kašlou na prapory
nefungují staré vzory
nefungují staré řády
svět je právě teď a tady
kolem nás

Jak ten rytíř hledám marně
šťastnou hvězdu na hvězdárně
jak Don Quijote ztracen v Číně
při happyendech pláču v kině
tak co lásko zkusíme to ?
všechno zvorat tohle léto
prožijem si všechny chyby
žádné coby žádné kdyby
neplatí

Hey hey poslouchej
ty jedna Šeherezádo
jsem z tebe hotovej
tak sbal se můžem
vyrazit třeba hned
někam do háje
připrav se na Eldorádo
jsem pilot tramvaje
a na parníku Svět
dlouze sním
vítr fouká
stoupá dým
áhóóój
já odjíždím
tak se měj
já už se nevrátím

Čáry máry pod kočáry
na kobylce od kytary
pádí rytíř starých časů
marně kouká do atlasu
marně hledá staré stopy
v ostrém větru brousí kopí
vztekle dupe po přilbici
a odchází na silnici
na stopa

Hey hey...



HADROLET

Býval svět býval pln
zázraků bouří vln
šeptavých duchů v hlubinách
nebesa zářila
a v pravý čas promluvila
a ztezky bohů střežil strach
vteřina dlouhá tisíc let
půlnocí letí hadrolet

Letí hadrolet
letí naposled
letí nad planetou a celý svět
rozoral déšť a vítr a zalilo slunce
všechno začíná
spící krajina
skryla do zrcadla Aladina
zbyly jen střípky bají
a prstýnek v tůňce
a prstýnek v tůňce

Býval svět býval pln
zázraků bouří a vln
tam kde byl oheň tam byl dým
v noci noc a ve dne den
oceán oceánem
životodárným bezedným
sedíme večer u piva
a až na dne všechno ožívá

Letí hadrolet ...



BŘEČŤAN

Někde v dálce vyje pes
vyje na měsíc
stromy trčí do nebes
a mraky letí tmou
potácí se les
a velké černé nic
žene mne nocí za Tebou

Noční břečťan
plazí se po vysoké zdi
ve tmě hledám
kde se okno rozsvítí
noční břečťan
to smutné listí zelené
ve tmě hledám
okno pootevřené

Někde v dálce řehtá kůň
srdce splašené
láska jako černá tůň
plná tajemství
co asi znamená
okno pootevřené
kdo nezkusí ten se nedozví

Noční břečťan ...



HOLKA NA KOLE

Jdu si takhle domů
do našeho domu
do myšlenek ponořen
v tom slyším "uhni vole"
a ňáká holka s kolem
hrne si to z domu ven

S elegancí klisny
utáhne si klipsny
a usadí se do sedla
omráčený smysly
myslím na nesmysly
no ta se ale povedla

Pane bože vidíš to co já

Holka na kole šlape šlape
a s ní blíží se déšť
čeká na tebe chlape chlape
až se zamiluješ
řetěz v převodech klape klape klape klape
všechno do sebe zapadá
ještě chvíli čápe čápe
ať se nám ten život jenom zdá

Přišel za mnou borec
na kratičkej pokec
a v tom to na mě vybalí
že se blíží konec
že už slyší zvonec
a že to asi zabalí

Povídám mu chlape
na maják ti kape
nedumej už o ničem
těžko se to chápe
tak sedni na kanape
a podívej se z okna ven

A on pak spatřil to co já

Jak holka na kole šlape šlape
a s ní blíží se déšť
čeká na tebe chlape chlape
až se zamiluješ
řetěz v převodech klape klape klape klape
všechno do sebe zapadá
ještě chvíli čápe čápe
ať se nám ten život jenom zdá

Tak čumíme spolu
z toho okna dolů
až setmělo se docel a
a v tom vidíme holku
jak šlape bez okolků
ale kolo nikde neměla

Povídám mu kámo
neboj všechno přijde samo
a byla to smutná lež
jak uplatnit své sklony
už taky slyším zvony
a pak mě zasvrběla pleš

Pane bože cítíš to co já?

Když holka na kole šlape šlape
a s ní blíží se déšť
čeká na tebe chlape chlape
až se zamiluješ
řetěz v převodech klape klape klape klape
všechno do sebe zapadá
ještě chvíli čápe čápe
ať se nám ten život jenom zdá




OBLOHA

Po obloze pádí bílý kůň
slunko svítí slunko svítí
otevřel jsem oči a přišel o rozum
a kolem letí pavouk na stříbrné niti

I náš rozum visí na niti
a kolem zírá černá díra
přetrhne se nitka a jářku do řiti
zase drží nás jen stará dobrá víra

Pádlujeme do neznáma
modrou oblohou
tak se usmívej
tady slzy nic nezmohou

Ráj nahoře slíbili nám ráj
když budem slavit první máj
ať žije Lucy in the Sky

Nad oblohou v nekonečné výšce
zrcadlí se celý svět
za výlohou v obrázkové knížce
brána k Nirváně
otvírá se na straně pět

Na posteli tatík umírá
ruce vzpíná ruce vzpíná
teď už všechno chápe a jen oči přivírá
že život není nekonečná dřina

Drahý synu co jsme to jsme si
vše je tvoje vše je tvoje
odlož černý brýle a ty svoje móresy
teďka jdeš do skutečného boje

Já už jedu po Champs-Élysées
v předu oblouk a dál jen nebe
teď to synu poznáš že pravé peníze
nejsou kryté zlatem ale chlebem

Hledíš na mě jako na blázna
a nic neznáš a nic nevíš
vezme synu rýč a zaryj do prázdna
to jsem zvědav čím tu hloubku změříš

Pádlujeme ...
... na straně pět.

Dej si čerstvý kvítí do vlasů
a pojď se mnou a pojď se mnou
svět je jedna velká louka
s trávou do pasu
když zavřeš oči před temnotou temnou

Je to všechno stará písnička
pořád stejná pořád stejná
celý lidksý svět se vejde pod víčka
a kolem proudí řeka bezejmenná

Pádlujeme ...
... ráj.



PO TOBĚ

Potkal jsem ji v metru
ztracenou ve vlastním svetru
výška jedenapul metru
no akorát

Nevím už o sobě
jedu jedu po tobě
tak mi nech aspon růži na hrobě

Malá městská víla
táhne z tebe vnitřní síla
holka neposlouchej Kryla
ale mě

Nevím už ...

Řek jsem jí jestli se mnou nechce tančit
a ona na to kejvla, že prej ne
tak jsem se zeptal jestli zase příjde
no prej až naprší a neuschne
A tak jsme vynechali tančení
a tak jsme vynechali loučení
a na jižním pólu
jsme zůstali spolu
no asi jsme si souzeni
Pak jsme si promluvili s anděly
že jsme to možná ani nechtěli
a oni nám suše
spasili duše
než se zase převtělí
než se zase převtělí

No tak to je celý
no co by jste ještě chtěli
a teď dám si další skvělý
kelimek

Nevím už ...



TŘI ČARODĚJKY

Tři krásné čarodějky plují chodbami
tiše spolu mluví mají oči všude
jak tři černé kočky drápy skryté před námi
a v našich očích přečtou si, co bude

Na starší fotříky jim stačí zamrkat
zvlnit se ve dveřích a dělat, že slyší
a ti chudáci se nestačí ani vysmrkat
a už si s nimi hrají jako kočky s myší


Neriskuj, klidně stůj, čarodějko nečaruj
dávno prokouk jsem ty tvoje karty
seš to ty zakletá je to láska stoletá
a v kočáře krále samoty
honíš mě napříč životy


Šel okolo jeden mladík a hrozil rameny
nosil pohled jakým hledí praví muži
tak vzaly si ho do parády ve výšce nad zemí
a ten hlupák byl ještě pyšný jak si užil

Šel okolo druhej mladík a jak na podnosu
nesl ve svejch dlaních svoje dobrý srdce
no tak mu ho propíchly sponkou do vlasů
a poslaly v krabici na vánoce

Neriskuj ...

Tři krásné ...

Pak se všechny vdaly a s krásnými princi
odlétly do zámku jak z pohádkové knížky
když už byla nuda tak si daly na hranici
spálit svoje těla a všem se smály z výšky

Neriskuj ..



NÁMOŘNÍK

Jsem jen námořník
mířím do neznáma
s vlajkou děravou
s cílem za horama
vezu vzácný náklad
v bednách dřevěných

V bednách dřevěných
v pytlích od cementu
sbírky motýlů
z bájných kontinentů
na špendlících vypadají
jako květiny

Víří pestré krovky
vrážím do žárovky
jednou sluncem proletím

Jsem jen námořník
stále slyším z dálky
zvláštní dunění
to jsou hrůzy války
nebo jenom mraky
co nad obzorem jdou

Hey hey nasedej
někam odplujeme
dál až na Měsíc
tam se ukryjeme
a budem v noci taky tiše
zářit nad vodou

Víří pestré krovky
vrážím do žárovky
jednou sluncem proletím
sázím kytky v zimě
lásko obejmi mě
před námi je další století...



JAROMÍR

Nasadím si černý brýle
na mý oči diamantový
pak se chopím hole bílé
a kdo ví a kdo ví
snad spatřím víc než velký kulový

Oči zrcadla jsou duše
v černých brýlích zrcadlí se svět
zrcadlí se jednoduše
tam a zpět tam a zpět
óóóó žádný krasohled


Jaromíre kup si brýle
tvoje oči září
jako Máří na oltáři
Jaromíre kup kup si brýle
tvoje oči svítí
a všechno od nich chytí


Jsem Alenka v říši za bilboardem
tou slečnou jsem projel před chvílí
jak kuřátko bloudím s žlutým fordem
v obilí v obilí
když se dívám zevnitř do brýlí

Na tohle vám hážu oblouk
stejně to už máte na triku
stejně vám to každej dávno prokouk
vám by stát měl už dát
óó óó psa a trafiku

Jaromíre..

Jaromíre kup si černý brýle
Jarom..



OSTROV

Máma pořád mámuje
táta pořád tátuje
brácha pořád bráchuje
a ségra pořád ségruje

Mám svůj svět
a nikdo o mně nesmí vědět
mám svůj ostrov
někde na moři
nech mě být
sem smí jen bohové a magoři

Žena pořád ženuje
dítě pořád díťuje
soused pořád sousedí
a šéf pořád šéfuje
už se těším do země
mouchy tak už snězte mě

Mám svůj svět ...

...

Auto v auto to je out
cely scelí celibát
státem států stal se stát
a policajt je policajt
ropucha má poruchu
ropa plní pór v uchu

Mám svůj svět ...



ROBINSONIA

Hejna bílých ovcí
odlétají jak sníh od lyží.
Trosečníci na ostrůvcích
nedočkavě svou loď vyhlíží.
Má každý svůj spěch
s ním obchází břeh
a náhle
odplouvá v tramvaji.

Jako ptáci volní
ptáci,kteří slítli na chodník.
Po kapsách svou plnou polní:
ruce, klíče, šrot a kapesník.
Jak vojáci
táhnou po práci
zápěstí jim
hodinky poutají.

Mít tak ptačí křídla
Mít tak ptačí křídla
Mít tak ptačí křídla
Hmmm ...

Nikde rozsvíceno,
divné stíny visí po stěnách.
Všude hluché ticho, jenom
na spirále jiskří žhavý prach.
A ohřátý vzduch
si točí jak duch
s mým lustrem
v mém bílém pokoji.

Mít tak ptačí křídla...




Všechna práva vyhrazena © Jan Plšek