WWW.HONZAPLSEK.CZ    homepage . archiv . kontakt .            

Honza Plšek

APLIKOVANÁ ROMANTIKA

01 audio text  No to mě teda podrž
02 audio text  Lovec mamutů
03 audio text  Kytary a ženský
04 audio text  Zabij mě
05 audio text  Holka na kole
06 audio text  Rokenrol
07 audio text  Prostý člověk
08 audio text  Sto let jsem chodil do práce
09 audio text  Těžítko
10 audio text  Malý velký kůň
11 audio text  Mrtvá liška
12 audio text  Nech tu ruku být
13 audio text  A to je konec

Hudba a texty: Honza Plšek © 2004
Nahráno 4.7.-6.7.2004 v Brně na Cihlářské.
Fotka z koncertu - Jakub Kytka Pavelka www.kytka.wz.cz
Vydáno na CD vlastním nákladem 2004.
přední strana     zadní strana     druhá strana     vnitřek     disk
booklet s texty a akordy (A3)

Další desku jsem chtěl udělat čistě písničkářskou. Přišlo mi marné mořit se s aranžmá a zvukem, když si nahrávky stejně většina lidí poslechne jako mp3 na plastových repráčcích u počítače nebo mezi řečí v autě, a navíc to nejde provést naživo. Hudba se tehdy začínala jevit čím dál více jako všudypřítomný smog a hluk a tak mi připadalo zbytečné, přidávat k tomu nějakou další svou pseudokapelu, a udělal jsem raději desku jen s kytarou. Řekl jsem si, že se budu soustředit na písničky samotné, aby byly nosné i bez aranží. Mimoděk jsem se tak tehdy vydal stejnou cestou zpátky ke kytaře jako např. Jarek Nohavica či Karel Plíhal. V uších jsem měl Třešňákova Zeměměřiče, Mertovy desky 1 a 2 a samozřejmě Karla Kryla a taky staré černošské akustické blues. Měl jsem pár novějších nápadů, které mi připadaly silné a tak jsem více než obvykle pracoval na kytarovém doprovodu a celkové stavbě písniček. Texty byly programově vyostřené a snažily se trefit do černého, popř. alespoň tnout do živého, což mělo vyvážit tu syrovou hudební stránku. Bydlel jsem tehdy v malém přízemním, dosti nehezkém, bytečku v Brně na Cihlářské, pracoval jsem na katastrálním úřadě jako terénní měřič, a celkově jsem se cítil dost bluesově. Když mě pak napadl název "Aplikovaná romantika", tak jsem prostě sedl a za tři dny desku nahrál jen s kytarou, akustickou nebo elektrickou, naživo přímo kytaru a zpěv současně. Ve stejném syrovém duchu se nesl i funkcionalistický "zažloutlý" obal s mojí kresbičkou (původně určenou na etiketu slivovice pana Grepla), s fotkou kamaráda Jakuba Kytky Pavelky z koncertu na nedaleké Skleněné louce a s mým vlastním autofotoportrétem, pořízeném na skeneru. Písničkářské folkové pojetí desky vybízelo pokusit se navázat na staré folkové úspěchy a tak jsem "Aplikovanou romantiku" poslal do Konkurzu Zahrady. Jiří Moravský Brabec mi k desce napsal, že jde mezi písničkáři o lepší průměr, že některá vyjádření jsou dosti silná, ale že jde o to si to obhájit na podiu, pochválil výpravu CD, pochválil zajímavou hru na kytaru, pochválil vtipný název a doporučil bohatší aranže a v textech více důrazu na pointu. S hodnocením jsem v podstatě souhlasil, až na to nearanžmá, které zde bylo součástí konceptu. Pokud jde o prosazování názorů na podiu, v tom je asi právě slabina celé "Aplikované romantiky". Ve skutenosti jsem měl pramalou chuť svá silná vyjádření z desky hájit na podiu. Vždycky jsem tíhnul ke klidné pohodové muzice a nekonkrétním zasněným vyjádřením, a věděl jsem to. Z tohoto pohledu byla "Aplikovaná romantika" vlastně exces, ze kterého nic nehraju, byť k tomu původně byla určena. Možná je deska až moc osobní a k tomu nesedí to extrovertní zaměření písniček. Na základě nahrávky jsem byl nominován na moravské semifinále Zahrady písničkářů 2005, tedy na Orlovský špagát do Orlové, ale odtud jsem už nepostoupil a tím moje tehdejší usilování o místo na folkové scéně skončilo. Nebylo to ono. Album v mém okolí zaznamenalo docela slušný ohlas, zejména se líbila písnička "Holka na kole". Méně už fungovalo zařazení osvědčených koncertních čísel "Malý velký kůň" a "A to je konec". Kamarádi si rozebrali nízký náklad CD a album je k volnému stažení na mých stránkách, tu a tam zaznamenám drobný ohlas a tím vše okolo této desky skončilo. Tak to bylo moje blues z přízemí.


REFERENCE:
http://mp3s.nadruhou.net/jan+honza+plsek


NÁSTROJE & NAHRÁVÁNÍ:

Akustická Epiphonka
Elektrická Epiphonka
Kombo

Album jsem celé natočil na dva mikrofony "naživo", tzn. kytaru i zpěv zároveň. K vyvážení hlasitostí jsem si pořídil malý mixpultíček... no spíš směšovač. Jen vyložené chyby jsem vystříhal. Konečnou úpravu nahrávky, včetně odstranění šumu, jsem udělal v Cool Edit Pro verze 1.2. Schválně jsem nenahrával žádné další nástroje, aby byl zvuk syrový.


Nepoužité materiály:

nepoužito    nepoužito    nepoužito    nepoužito    nepoužito    nepoužito    nepoužito    nepoužito    nepoužito


NO TO MĚ TEDA PODRŽ

Nemohu se zbavit
pocitu tísně,
když mě dohánějí
mé staré písně.
Najednou jsou tady
všechny ty pády
a slova náhle zapadají.

Zapadají jako
slunce a hvězdy,
deprese mi doma
konají sjezdy
pak se sjíždí dolů
až k nohám stolu
a za nimi city vlají.

Lásko podrž mě.
Lásko podrž mě.
No to mě to mě teda podrž
ať je mi zas nádherně.

Nemohu se zbavit
pocitu tísně,
když mě dohánějí
mé staré písně.
Romantická klišé
a obecné pravdy
jsou tady a ožívají.

Ožívají jako
parkové sochy,
ranní mlhou bloudí
labutě s hrochy
přes záhony květů
a travnaté plochy
a pak se v slzách rozplývají.

Lásko podrž mě
Lásko podrž mě
No to mě to mě teda podrž
ať je mi zas nádherně.




LOVEC MAMUTŮ

Jsem poslední žijící
lovec mamutů
po barech po klubech
hledám právě tu
která přežvýká mi kůže
vyplní prázdnotu v srdci a daňové přiznání

Holky vemte si mě
myslím vstřícně a pozitivně
život se má žít progresivně
tak přijďte za mnou do jeskyně
nejlépe v zimě to jsem doma
v létě najdete mě na stromě

Jsem poslední žijící
lovec mamutů
dneska jsem za jámu
zase dostal pokutu
letos bude zima krutá
ještě jsem neulovil ani malamuta

Holky vemte si mě
myslím vstřícně a pozitivně
život se má žít progresivně
tak přijďte za mnou do jeskyně
nejlépe v zimě to jsem doma
v létě najdete mě na stromě




KYTARY A ŽENSKÝ

Jak by bylo krásný kdyby
lidi měli místo aut
kytary
a místo autobazarů
by bylo třeba safari
a zebry chodil by tam krmit
sám pan hrabě Ferrari jéé
no to by bylo nádherný

Jak by bylo krásný kdyby
místo tahačů
jezdili mamuti
a na obloze místo tryskáčů
jen siluety labutí
a všechny starosti a smutky
spraví jedno mávnutí jéé
no to by bylo nádherný

Včera s mojí milou nám to
nešlo tak si říkám
s takovou vyhynu
a tak teď v knihkupectví sháním
nějakou tu doktrínu
a pak mi to v hlavě zcvaklo
a koupil jsem si zmrzlinu jéé
a na světě je zase fajn

Jak by bylo krásný kdyby
lidi měli místo aut
kytary
a místo autobazarů
by bylo třeba safari
jenže to by všichni správní chlapi
z toho asi umřeli jéé
a zůstal bych tu jenom já
kytary a ženský !!!




ZABIJ MĚ

Zabij mě lásko
ať vidím, že ti na mě záleží
že nejsem buřt
výkřik na větrným nábřeží
tak mě ubodej
hrotem propisky
zanech na mě své otisky
otisky

Možná to zmákneš
a nikdy se to nikdo nedozví
mé srdce zmraz
a zavři do plechové konzervy
ať tiše spí
ať nic necítí
ať se aspoň psi nasytí
nasytí




HOLKA NA KOLE

Jdu si takhle domů
do našeho domu
do myšlenek ponořen
v tom slyším "uhni vole"
a ňáká holka s kolem
hrne si to z domu ven

S elegancí klisny
utáhne si klipsny
a usadí se do sedla
omráčený smysly
myslím na nesmysly
no ta se ale povedla

Pane bože vidíš to co já

Holka na kole šlape šlape
a s ní blíží se déšť
čeká na tebe chlape chlape
až se zamiluješ
řetěz v převodech klape klape klape klape
všechno do sebe zapadá
ještě chvíli čápe čápe
ať se nám ten život jenom zdá

Přišel za mnou borec
na kratičkej pokec
a v tom to na mě vybalí
že se blíží konec
že už slyší zvonec
a že to asi zabalí

Povídám mu chlape
na maják ti kape
nedumej už o ničem
těžko se to chápe
tak sedni na kanape
a podívej se z okna ven

A on pak spatřil to co já

Jak holka na kole šlape šlape
a s ní blíží se déšť
čeká na tebe chlape chlape
až se zamiluješ
řetěz v převodech klape klape klape klape
všechno do sebe zapadá
ještě chvíli čápe čápe
ať se nám ten život jenom zdá

Tak čumíme spolu
z toho okna dolů
až setmělo se docel a
a v tom vidíme holku
jak šlape bez okolků
ale kolo nikde neměla

Povídám mu kámo
neboj všechno přijde samo
a byla to smutná lež
jak uplatnit své sklony
už taky slyším zvony
a pak mě zasvrběla pleš

Pane bože cítíš to co já?

Když holka na kole šlape šlape
a s ní blíží se déšť
čeká na tebe chlape chlape
až se zamiluješ
řetěz v převodech klape klape klape klape
všechno do sebe zapadá
ještě chvíli čápe čápe
ať se nám ten život jenom zdá




ROKENROL

Můj kamarád z vesnicemi říkal u piva
jak jednou uvařili kočku za živa
jinou zase přibilina dřevěný kříž
jó na vsi lidé mají ke zvířatům blíž
v hlavě máme tisíc škol
a v duši bordel a rokenrol

Měl jsem taky známý a ti měli psa
chodili s ním za město někam do ovsa
nechtěli mít děti stačil jim ten pes
poslouchal je na slovo a skákal přes oves
v hlavě máme tisíc škol
a v duši bordel a rokenrol

Znal jsem taky chlápka říkali mu Jean
byl to dobrej sluha ale špatnej pán
v práci byl jak pěna a ohýbal hřbet
a jak přišel domů tak mu patřil svět
v hlavě máme tisíc škol
a v duši bordel a rokenrol

Ou jéé rokenrol
na svůj bol
máš tu k dispozici alkohol
na co máš tisíc škol

Vyhlíd jsem si holku v Králově Hradci
ale předběhli mě místní vojáci
u oběda v menze jsem se dozvěděl
jak ji čtyři chytli a pátej ji mlel
v hlavě máme tisíc škol
a v duši bordel a rokenrol

A tak tady sedím a hledám řešení
cítím jak mi v srdci padá lešení
horkovzdušné zámky se těžko spravují
daj ti horkou sprchu a zase odpuljí
v hlavě máme tisíc škol
a v duši bordel a rokenrol




PROSTÝ ČLOVĚK

Jsem jen
prostý člověk
žádný zvíře
žádnej vůl
mám rád
dobrý pivo
hezký ženský
pepř a sůl
nevím
co bych řekl
ale vím jak chutná zem
a vím proč tady jsem
a kdyby
bylo nejhůř
tak bych asi neuhnul

Všici
jsou moc chytří
žvaní samý nesmysly
voni
si snad jednou
vlastní děcka
vymyslí
nevím
co bych řekl
ale vím jak chutná zem
a vím proč tady jsem
sklapni
ty svý knížky
a chvilku na nic nemysli
sklapni
ty svý knížky
a chvilku na nic
nemysli
sklapni
a chvilku prosím
nemysli




STO LET JSEM CHODIL DO PRÁCE

Sto let jsem chodil do práce
práce je měká madrace
zlatou tě nití omotá
a dá ti smysl života

Sto let jsem lítal po světě
v blankytně modré raketě
v soutěžní akci "Svatý grál"
co jsem se jenom nahledal

A teď
jen probourat zeď
zbavit se pout
lyžáky zout
a zapomenout
že seš bachařův zeď
a po řece plout plout plout

V New Yorku hrál jsem na burze
prachy jsou zvláštní iluze
máš jich tolik a furt necítíš nic
a tak chceš pořád pořád víc

Prošel jsem všechny kostely
prolezl všechny bordely
a všude stejný sebeklam
odcházíš odtud vždycky sám

A teď
jen probourat zeď
zbavit se pout
lyžáky zout
a zapomenout
že seš bachařův zeď
a po řece plout plout plout

Čeká nás velmi dlouhá noc
Čeká nás velmi dlouhá noc
Čeká nás velmi dlouhá noc

Ráno to za moc nestojí
budím se v prázdném pokoji
povodeň spláchla všechnu lež
a venku šumí šumí déšť

A jak déšť buší na tašky
buším do prázdné petflašky
buším do prázdných ideí
s nesmírně velkou nadějí

A teď
jen probourat zeď
zbavit se pout
lyžáky zout
a zapomenout
že seš bachařův zeď
a po řece plout plout plout




TĚŽÍTKO

Až projdeš prázdnou tmou
údolí uvidíš pod sebou
pod sebou pod lampou v pergole
celý svět v těžítku na stole
a tam v té zemi hledání
v té zemi přeludů
za horou osudu
je úsvit poznání

Žil jeden zvláštní pán
z dávných dob na vozík připoután
připoután bez nohou léta žil
a tenhle pán jednou mi prozradil
víš když mne přeťal boží pluh
když jsem sundal látky pruh
když jsem nahmát jenom vzduch
do mých nohou vstoupil bůh

Prázdnou tmu zaplaví svatý duch
svatý duch




MALÝ VELKÝ KŮŇ

Malý velký kůň
vedle sebe klusají
malý velký kůň
mají před sebou
pouť
dlouhou

Malý velký kůň
ušiskama stříhají
malý velký kůň
cestou necestou
jdou
hej hou

Kouzelník Algabrik
zaklel všechny trpaslíky v bílé hady.
Kouzlo se rozplyne,
když si kousnou do jablka ze zahrady
kouzelné

Malý velký kůň
vedle sebe, za sebou
malý velký kůň
to jabko kouzelné
vezou

Malý kůň, velký kůň
s jedním jabkem jedou z Ameriky.
Zpívají veselí
o tom jak to jabko mezi trpaslíky
rozdělí

tůdůdůdůdů...




MRTVÁ LIŠKA

Lásko proč jsi ukrytá
v srdcích obyčejných lidí
kteří můžou vždy tak snadno odejít
fotka kávou politá
a vše zač se člověk stydí
hledáš po koupelně mýdlo a chuť žít

Stovky prázdných tramvají
s hřměním po nebi se řítí
hvězdy září tak že nemůžeš se hnout
větve stromů šeptají
na dně řeky město svítí
a z té hloubky nelze na nic dosáhnout

Lásko proč jsi ukrytá
v srcích obyčejných lidí
každý člověk každé slunce vrhá stín
liška v polích zabitá
co teď její oči vidí
těžko napsat ale myslím že to vím

Stovky prázdných tramvají
s hřměním po nebi se řítí
hvězdy září tak že nemůžeš se hnout
větve stromů šeptají
na dně řeky město svítí
a z té hloubky nelze na nic dosáhnout




NECH TU RUKU BÝT

Nech tu ruku být
nech tu ruku být
upadne ti
a a a co pak ?

Takhle nejde žít
takhle nejde žít
člověk přece
není sněhulák

Vím, že je máš i ty
ty nádherné pocity
ulity jsou rozbity
pojď blíž myšičko myš

Nech tu ruku být
nech tu ruku být
podej mi ji
chci tě pohladit
podej mi ji
chci te pohladit



A TO JE KONEC...

A to je konec tádydádydá
a to je konec to jsem měl říct já
a to je konec tádydádydá
a to je konec to jsem měl říct já

Ticíc malých antén
zvoní a něco povídá
a voni melou pořád pantem
tádydádydá

Zazvoní zvonec tádydádydá
a to je konec
to jsem měl říct já
to jsem měl říct já

Snad se mi to zdá
sedíme tu po tmě ty a já
cítím to jak jsi nádherná
chci ti jenom říct že
že tádydádydá
můžeš být list v řece bez jména
cítím to jak jsi nádherná
cítím to jak jsi nádherná
chci ti říct že já

tě tádydádydá



Všechna práva vyhrazena © Jan Plšek