WWW.HONZAPLSEK.CZ    homepage . archiv . kontakt .            

Honza Plšek

VÁNOCE

01 audio text  Mám už dost
02 audio text  Magické a šílené
03 audio text  Petarda
04 audio text  Dívka z plakátu
05 audio text  Vodní dýmka
06 audio text  Tělocvična
07 audio text  Bazén
08 audio text  Letadlo a kometa
09 audio text  Bambusový les
10 audio text  Jedna píseň
11 audio text  Jiná píseň
12 audio text  Napříč vesmírem (Across the Universe)
13 audio text  Už je mi všechno fuk (Comfortably Numb)
14 audio text  Ptačí král
15 audio text  Smrt
16 audio text  Oheň
17 audio text  Slunovrat
18 audio text  Heja Brno
19 audio text  Bazilišek
20 audio text  A ty jedeš dál (Don´t Let It Bring You Down)
21 audio text  Papírové slunce
22 audio text  Vrána
23 audio text  Došla svačina
24 audio text  Šalina
25 audio text  Nový rok
26 audio text  Ranní úklid
27 audio text  Pánu Bohu do oken
28 audio text  Zak

Hudba a texty: Honza Plšek © 1999-2002, není-li uvedeno jinak.
Nahráno 1999-2002.
Vydáno na CD vlastním nákladem 2003.
přední strana     zadní strana     vnitřek     disk
malý booklet

Po velkém projektu "Allboom", který byl takovým mým hudebním manifestem a výkladní skříní, bylo přede mnou několik možností, kudy dál. Mohl jsem dát dohromady skutečnou kapelu a pokusit se prorazit (k čemuž téměř došlo, protože jsem byl u pokusu udělat revival Oasis, z čehož jsem záhy vycouval). Mohl jsem jít do studia a pokusit se udělat regulérní sólové album. Mohl jsem se znovu zavřít doma a nahrávat ještě něco lepšího než "Allboom". To vše mi ale připadalo, že se to jaksi nehodí do světa po 11. září 2001 s jeho podivnými válkami za hranicemi "západní říše středu". Pokoušel jsem se něco nahrát (jak je vidět na "Vodní dýmce", kde je i basa), ale chyběla tomu nosná vize. Také jsem si čím dál více uvědomoval, že tím, jak se od útlého věku zaměřuju v podstatě pouze na muziku, tak se dostávám do bubliny, kdy moje písničky ztrácí kontakt se životem, jenž vlastně není žit. Nakonec jsem se začal probírat podivnými a hodně osobními písničkami v archivu a začal k nim přihrávat různé nástroje a zvuky. Začala mi být blízká cesta Neila Younga, jehož první album je velmi propracované a pečlivé, ale ve výsledku spíše propadlo, kdežto následující desky, jakoby odfláknuté, nakonec uspěly. Tak se mi pod rokama začala spontánně tvořit taková ušmudlaná kolekce těžko uchopitelných písniček, rezonujících s tehdejším dobou, které se nehodily pro žádnou kapelu, a jejich osudem měl být pouze můj archiv. Když mne pak napadl koncept "Vánoce" s úvodním sloganem "Mám všeho dost", tak sem ta směska songů docela přirozeně zapadla a rozhol jsem se to udělat jako sólovou písničkářskou desku. Záměrně jsem zvolil maximální možnou stopáž, aby se album prakticky nedalo poslouchat vcelku, a aby se nemohlo oposlouchat a bylo pro každého pořád trochu záhadné a nedoposlouchané. Výsledek působí možná až moc ležérním dojmem, ale tak to prostě mělo být. Album jsem vydal jaksi mimochodem, nijak jsem ho nepropagoval a nic od něj nečekal. Rozprodal se jen první náklad okolo 50 ks. Přesto se někteří vyjádřili, že je to to nejlepší co jsme napsal, ale většina to spíš vnímala jako rozčarování a velký propad kvality oproti předchozí desce. Album "Vánoce" prostě nebylo a nemělo být bombastické a vypiplané, extrovertně zářivé. Je spíš takové promoklé, špinavé, všední, bezradně tápající v sychravé zimní mlze. Prostě jsem vytáhl nazdobený stromeček ze zásuvky, aby byla tma a sněhové ticho, a aby bylo možné zaslechnout vzdálené "hučení" skutečného světa.


NÁSTROJE & NAHRÁVÁNÍ:

Akustická Epiphonka
Elektrická Epiphonka
Elektrická Jolana
baskytara Jolana Discobass
El.kytary jsou snímány mikrofonem přes kombo.
Basa, varhánky, harmonika, buben džembe, všelijaké flétny, brumle, tamburíny, chrastítka a smyčec.

Všechno je nahráno přes mikrofon do počítače. Kytara a zpěv většinou zároveň na jeden mikrofon, často s tamburínou pod nohou. V počítači jsem už konečně měl dvě zvukovky, takže některé nástroje jsem nahrával podle základní stopy, ale drtivou většinu playbacků jsem nahrál jen tak naslepo. Mix vrstvením a editaci jsem dělal v progámku Waveshaper.


ZAJÍMAVOSTI:

Mám už dost - v závěru zazní evergreen "Narodil se Kristuspán".
Bambusový les - této nahrávce kromě jiného zazní "panova flétna", dárek od Myšáka.
Napříč vesmírem - originál: Across the Universe, hudba: John Lennon (Beatles), 1968. Můj text je velmi hrubé přebásnění originálu.
Už je mi všechno fuk - originál: Comfortably Numb, hudba: David Gilmour, text: Roger Waters (Pink Floyd), 1979. Můj text je opět velmi hrubé přebásnění originálu.
A ty jedeš dál - originál: Don´t Let It Bring You Down, hudba: Neil Young, 1970. Můj text jen útžkovitě navazuje na motivy originálu.
Ranní úklid - kytara s wah-wah pedálem.

Nepoužité materiály:       


MÁM UŽ DOST

Mám všeho dost
tak si jen tak troubím pro radost
mým znamením
je modrý půlměsíc
mám všechno o čem jsem se
odvážil kdy snít
mám už dost
nechci nic
nech mě být
nech mě být

Mám všeho dost
tak si jen tak troubím pro radost
mým snem je být
jen tulákem, nic víc
lidi a věci ztrácí
nade mnou svou moc
mám už dost
nechci nic
dobrou noc...



MAGICKÉ A ŠÍLENÉ

Řekněte mi prosím
jak to vaše oči vidí
řekněte mi prosím
jak to vaše duše cítí
řekněte mi prosím
jestli jó a nebo né
jestli i pro vás je svět místo
tak magické a šílené



PETARDA

Nevěřím už ničemu
když ti povídají o věcech, které pálí
a když po nich natáhneš ruku
tak jsou studené a nebo nejsou vůbec

Nevěřím očím svým
ani očím tvým
vždyť jsou to jen dvě vodnaté bulvy

Stromy jsou zvláštní bytosti
pro něž je čas prostorem a prostor časem
jak asi vypadá člověk v očích stromu?
no asi taky pěkně divně

Nevěřím očím svým...

Kurva to je kytara krásný dřevo
velký elektrický housle na koženým řemeni
a když na ni hraješ, tak tóny zůstávají viset ve vzduchu
a náhle nehraješ tóny, ale tóny hrají tebe
a celý svět

Nevěřím očím svým...

Byly tři měsíce, kdy jsem myslel
že můžu normálně žít a umřít
slunce hřálo a déšť studil
a všechno bylo jak má být
a pak jsem zas jak moucha narazil na skleněnou stěnu
jenže teď už holka zlatá
teď už na všechno seru

Nevěřím očím svým...

A je tady rok 2001
tady v západní říši středu
a někde je rok 10 a jinde 10 000
a ve vesmíru věčná noc
a pak na nebi zazářila petarda
a narodil se nový spasitel.
ale nás se to netýká nám je to fuk
dokud to není v televizi

Nevěřím očím svým...



DÍVKA Z PLAKÁTU

Měla jistý flek v pokoji
v nočním klubu
pak si ji někdo vzal potají
s sebou domů
připíchnutá na zeď svůdně mlčíš
něžná dívko z plakátu
jak tohle skonči

Obrázek ráno se okouká
pak přijdou další
přemýšlíš ke komu tě vítr teď zafouká
z ulice
padáš jako sníh když z okna skočíš
něžná dívko z plakátu
jak tohle skončí

Vítr ji zavál až k vojákům
za dálnici
nakonec nad zadním sedadlem tiráku
odjela
protři si svoje zlatý oči
protři si svoje zlatý oči
protři si svoje zlatý oči
něžná dívko z plakátu
jak tohle skonči
neodcházej dívko z plakátu
jak tohle skončí



VODNÍ DÝMKA

Kámoš si koupil vodní dýmku
hmm hmm ten se má
září jak poklad starých Inků
a svítí očima
a svítí očima

Cítím to teplo v nitru útrob
hmm hmm tichý klid
je to zas jeden hezký způsob
jak někde s někým být
jak někde s někým být

Kolem nás je jenom tma
žhavý uhlík zhasíná
au revoir
má šťastná hvězdo
říkám ti zdár
a ať tě nic nezdolá
všechno se mi zdálo tralala
všechno se mi zdá

Cítím ten zvláštní pocit štěstí
hmm hmm, hey hey hey
cítím tvé řasy na zápěstí
a to není na prodej
a to není na prodej

Kolem nás je jenom tma
žhavý uhlík zhasíná
Au Revoir
má šťastná hvězdo
říkám ti zdár
a ať tě nic nezdolá
všechno se mi zdálo tralala
všechno se mi zdá



TĚLOCVIČNA

Jsem zavřen v tělocvičně
v tělocvičně obrovské
přes koně skáču
v žíněnkách pláču
okna jsou zasklená
a dlouhá ozvěna

Tak bloudím pustým lesem
pustým lesem bez lidí
a lidi pláčou
přes koně skáčou
okna jsou zasklená
a dlouhá ozvěna

Tak sedím v bílém koutě
v bílém koutě se sprchou
dlaždičky studí
kapky mne budí
okna jsou zasklená
a dlouhá ozvěna

Listopad na hotelu
je jak prázdná tělocvična
koně jsou v stáji
listí je v háji
okna jsou zasklená
a dlouhá ozvěna
dlouhá ozvěna



BAZÉN

Sedávej v koutě
buď jako ryba a nenajdou tě
sedávej v koutě

Chováš se jak v moři
děláš vlny a všechno tě uráží
už seš jak zlatá rybka
pohozená v písku na pláži
stále si říkáš
že máš svou cenu
usínáš sama v podkroví
běž holka do bazénu
třeba tě někdo osloví

Chováš se jak v moři
za sebou máš jenom vodu zvířenou
seš zlatá rybka
s kulometem a lodní sirénou
nechceš nic splnit
za žádnou cenu
tomu, kdo tě vyloví
běž holka do bazénu
třeba tě někdo osloví

Chováš se jak v moři
myslíš že jsi vodní lyžař na laně
a přitom se plácáš
namydlená doma ve vaně
báječnej chlap
chce mít báječnou ženu
tak už se uč péct cukroví
běž holka do bazénu
třeba tě někdo osloví

Sedávej v koutě
buď jako ryba a nenajdou tě
sedávej v koutě bazénu
sedávej v koutě
buď jako ryba a nenajdou tě
sedávej v koutě bazénu



LETADLO A KOMETA

Byl dlouhej den, zmatený počasí
já se jen tak v koutě válím
a pak`s přišla ty s úsměvem a řekla jsi:
„Zdár, jak se máš?
pojď na guláš!
dneska pryč nemusím
mám svůj klíč
tak co s tím
uděláš?“

Zdár já su letadló
a ty seš kometa
a blázni jsou všichni kolem nás
jak chudý divadló
jedem do světa
než v zimě obejme nás mráz

Byl dlouhej den nádherný počasí
vítr nám bral slova písní
a déšť se sněhem usedal na vlasy
jó je to fajn
jó je to fajn
za krk dát mokrej sníh
pak si hrát na polích
na kombajn

Zdár, já su letadló...



BAMBUSOVÝ LES

Rád si zavzpomínám na tu chvíli
kdy mě nes vzduchem velký bílý
čáp co okolo mě
křídla měl
jak mě nesl jako gagarina
a jak mě pak pustil do komína
a na zbytek jsem víceméně
zapomněl

Rostem jak bambusový les
rostem rostem až vyrostem do nebes
ó jak ta píseň krásně zní
ještě dnes
ještě dnes

Od té doby čekám každý ráno
až mi John Lennon hodí lano
jenže takový den je jen jeden
za sto let
jednou napíšu tak krásnou píseň
až na všechny padne sladká tíseň
a pak všichni jako jeden
spasí svět

Rostem jak bambusový les...

Teď už všechno nějak pouštím k lesu
zapojen řádně do procesu
ono se to nejdřív nezdá
vždyť mám se fajn
a když mám pocit že už nějak stárnu
odpluju nocí na hvězdárnu
a tam se starým hloupým hvězdám
posmívám

Rostem jak bambusový les...



JEDNA PÍSEŇ

Tohle je jedna píseň
ve světě ztracená
tohle je jedna píseň
píseň bezcenná
nikoho nezajímá
časem ji sejme čas
nikoho nezajímá
je jak většina z nás

Tak přišla na svět píseň
do podivných dní
tak přišla na svět píseň
v divném znamení
přišla do špatných rukou
ve špatném pokoji
kde nikdo nestará se
jestli obstojí

Záříjendůmzavodoutnáhodousousedík
za pomoc v tísni
splývá mi jen
ta záplava jmen
a bývá to stejně jen
dítě s divnou písničkou
dítě s divnou písničkou

Možná ji někdo najde
na ulici spát
možná ji někdo najde
kdo ji bude hrát
nikoho nezajímá
píseň, co sejmul čas
nikdo ji nezajímá
je jak většina z nás



JINÁ PÍSEŇ

Tohleto mohla píseň být
kdyby mě napadlo jak by
mohla dál pokračovati

A co třeba zahrát Yesterday?

Ale to je dávno jiná píseň.
ale to je dávno jiná píseň.
ale to je dávno jiná píseň.

Šílený hippí
své kořeny má
v plovoucím
květináči
má malé tee-pee
po kolena
po písku s ním
vítr tančí
Amerikou!

V přístavu každý admirál
je těžké pokračovat dál
něčím, co nikdo nenapsal

A co takhle Lucy in the Sky?

Ale to je dávno jiná píseň...



NAPŘÍČ VESMÍREM

Slova prší jako déšť do kelímku z papíru
pak mrznou v tónech klavíru
a kloužou napříč vesmírem
mé myšlenky jsou jako vítr uvnitř schránky na dopisy
tápají jak hledají si
cestu napříč vesmírem

Jai Guru De Va Om
můj svět už nic nezmění
můj svět už nic nezmění
můj svět už nic nezmění
můj svět už nic nezmění

Jen obrazy světla tančí přede mnou jak lampióny
jako očí milióny
zvou mě napříč vesmírem
hlavou mi plují tůně slz a vlny radostí
a vzdouvají a pryč mě nesou
Jai Guru De Va Om
můj svět už nic nezmění...
Jai Guru De Va Om...



UŽ JE MI VŠECHNO FUK

Haló (haló haló...) je tam uvnitř někdo?
někdo aspoň s teplem malé svíčky
ať se na to podívám
neboj (neboj neboj...) stačí jen když kývneš
stačí jen když kývneš aspoň víčky
abych věděl, že jsi tam
no tak (no tak no tak...) řekni, kde to bolí
řekni, kde to bolí, trochu to štípne
a zas to bude fajn

Bolest mizí, kabát svlíkáš.
obzor, vítr, loď a dým.
něco mi z té dálky říkáš.
tvé rty se hýbou, neslyším.
v horečkách jsem ve tmě lítal
ještě jako malý kluk
tenhle pocit, co chci skrýt
nedokážu vysvětlit
je to zpátky ani muk
už je mi všechno fuk

O.K. (O.K. O.K....) můžeš otevřít oči
ten malý chladný bodlák už je pryč
teď ještě chvilku klidně seď
tiše! (tiše tiše...) klidně utři si slzy
seber se a svůj dětský míč
kopni přes tu svoji zeď

Bolest mizí, kabát svlíkáš
obzor, vítr, loď a dým
něco mi z té dálky říkáš
tvé rty se hýbou, neslyším
jen koutkem oka zachytil jsem letmý úsměv
ještě jako malý kluk
snažil jsem se za tím plout
nemůžu na to dosáhnout
je to pryč jak loď a dým
(áááááá) už nejsem malý kluk
už je mi všechno fuk


PTAČÍ KRÁL

Jsem ptačí král
usedám
a mraky letí dál
víš, jsem jim blíž
náhle víc
než jsem si kdy přál

Tvůj malý člun
odplouvá
tak osiřel můj trůn
mám jen tvůj chrám
plný snů
a posvátných run


SMRT

Ou jdu za tebou
tvůj věčný stín
světlem i tmou
když se otočíš zpět
přes milión let
uvidíš svou pouť
tak dlouhou

Hey, buď svobodnej
jsem tvoje smrt
tak nečekej
jak je to naivní chtít
všechno pochopit
ale všechno bude zas
o.k.


OHEŇ

Pod klenbou stanů
vznáší se sny a touhy spících poutníků
usednem k ránu
u ohně tváří v tvář žhavým uhlíkům
budeme zpívat
písničky který změnit svět nemohou
jsou jako stíny
jako když ptáci putují oblohou

otevři oči
otevři oči a buď tam, kde chceš být
odchází stíny
zapískat na koně a oheň uhasit



SLUNOVRAT

Hej hej dobrá vílo
indiánský buben smutně zpívá ti tmou
volám tě dobrá vílo
rozprostři křídla nad tou svou krajinou
duchové starých stromů
moc těžký časy lámou jim větvoví
vraťte se zpátky domů
vaše stromy dávno nemluví

Jako dřív
ze všech stran
oči ohňů hledí ke hvězdám
čím dál víc
bývá nám
smutno v našem království
tak se vraťte zpátky k nám

Hej hej bílý draku
na skále máš svůj čerstvý chléb se solí
foukej do oblaků
a pošli sněhy do polí

Jako dřív
ze všech stran
oči ohňů hledí ke hvězdám
čím dál víc
bývá nám
smutno v našem království
tak se vraťte zpátky k nám

Volám vás skryté síly
snad ještě někde ve tmě pod horama spí
hej hej dobré víly
vaše stromy dávno nemluví

Jako dřív
ze všech stran
oči ohňů hledí ke hvězdám
čím dál víc
bývá nám
smutno v našem království
tak se vraťte zpátky k nám
tak se vraťte zpátky k nám


HEJA BRNO

V půlnočních ulicích
stávám se Indiánem
heja brno hej brno brno
dělám si to co chci
zkrátka jsem svým pánem
heja brno hej brno brno
hou!

Půlnoční tramvaje
míří do ztracena
heja brno hej brno brno
Skleněná louka je
jak Archa potopená
heja brno, hej brno brno
hou!

Už se blíží den
temně hučí moře továren
na kopci nad městem
někdo hraje na buben

Na Jachtu není už
ani jeden lodník
heja brno hej brno brno
pod okny Moulin Rouge
kurva čistí chodník
heja brno hej brno brno
hou!

Faráři právníci
a páni profesoři
heja brno hej brno brno
maj velký vigvamy
co vítr nerozboří
heja brno hej brno brno
všichni jsou moudří a
kážou co se sluší
heja brno hej brno brno
co mi však poradí
když mám smutnou duši
heja brno hej brno brno
hou!

Už se blíží den
temně hučí moře továren
na kopci nad městem
někdo hraje na buben



BAZILIŠEK

Malou boudu si stlouká
přítel Bazilišek
fůů fůů
vítr od města fouká
chmýří pampelišek
fůů fůů

kytara z Thajska
nohy nemá
aby utekla
ohýnek praská
ona spokojená
míří do pekla

Oči na slunci mhouří
Bazilišek nemá rád stín
fůů fůů
sedí v trávě a kouří
fouká do větru dým
fůů fůů

to cigáro z trávy
a z nás lidí strach
je všechno co teď má
jak zrnko kávy
na jemný prach
ho mlýnek rozmílá

Kam se věci ztrácí?
kam se věci ztrácí?
a netvrď že jen tak odletí
jako černí ptáci
jak velcí černí ptáci
že mávnou a zmizí z paměti
zmizí z paměti

Je ráno a veliké vrány
se kloužou po kalužích
fůů fůů
starou zmačkanou boudu
dávno zasypal sníh
fůů fůů



A TY JEDEŠ DÁL

U řeky stojí na břehu dům
za okny modré nádobí
dozvídám se to od sousedů
žije tam starý porybný
v létě mu bude devadesát
sanitka mizí za řekou
přece teď nebude se smrtkou spát
ve špitále pod dekou

Né není o co stát
když se staré hrady hroutí
když se fotky v ohni kroutí
a ty jedeš dál

U řeky stojí na břehu muž
u řeky žlutý od listí
tohleto místo vymazal už
ze svých starostí
opravdu s ním nepromluvil
už nejmíň deset dlouhých let
a teď se mu to všechno jak starý film
náhle vrací zpět

Né není o co stát
když se staré hrady hroutí
když se fotky v ohni kroutí
a ty jedeš dál

Né není o co stát
když ti staré hrady boří
když ti fotky v ohni hoří
a ty jedeš dál



PAPÍROVÉ SLUNCE

Papírové slunce
dám si do okna
ať mi uvnitř svítí
když je venku tma
něco tady končí
a něco začíná
nemám strach
noc je taky nádherná

Zdál se mi sen
že jsem byl omylem
z vlaku vyhozen
a teď nechápu kde jsem
nechápu kde jsem

Papírové slunce...
...nemám strach, tahle noc je nádherná

Zdál se mi sen...



VRÁNA

Tvůj smích je lék
až jsem se lek
až jsem se bál
že se mi jenom zdál
a v tom jak bič
je fuč je pryč
jsi vážnější
a ještě krásnější
a ještě krásnější

Víš tohle ráno
jsem se stal černou vránou
opustil vše co jsem chtěl
mávnul jsem a odletěl

Jsem šílený
a v tom se mi
zdá že jdeš
a pak se rozplyneš
jak sůl jak dým
jsem vůl já vím
co dál co s tím
kdy zas tě uvidím
kdy zas tě uvidím

Víš tohle ráno...



DOŠLA SVAČINA

Byl jsem silný jako lev
ze lva zbyl už jenom řev
pomuchlaný tryskáč z papíru
a stopy drápů v prázdným kvartýru

Je to šílený
ale snad to každej zná
jak je to nádherný
když to začíná
výlet končí
došla svačina

Uvěřil jsem milosrdným lžím
že přes víkend to nějak vydržím
a pak jsem zjistil že jsem hroznej cvok
a z víkendu už je druhej rok

Je to šílený
ale snad to každej zná
jak je to nádherný
když to začíná
výlet končí
došla svačina
a už mi jede šalina
už mi jede šalina...



ŠALINA

Jedu nocí bílou šalinou
asfaltovou spící krajinou
davy lidí před očima se mi míhají
než za městem v hlíně spočinou

Každý říká to je bezva spoj
každý říká to je bezva spoj
a pán v tričku se o tyčku pusou opírá
a vypadá že hraje na hoboj

Šalina se kymácí
po nerovné kolejnici
po zastávkách poztrácí
unavené cestující
šedomodré siluety komínů a střech
noří se do večera až to bere dech
a nad obzorem slunce tančí
podobno pomeranči
a mě něco šimrá na zádech
a ještě níž

Když jel jsem nocí mírně zdeptaný
vplula jsi jak anděl do brány
a já poslední pasažér ti nabízím svůj trůn
na místě pro zamilovaný
někde na poslední stanici
na vánoce v husté vánici
vystavím ti někde v křoví pohádkový hrad
pod paží mám papír balící

Šalina se kymácí...



NOVÝ ROK

Asfaltová vílo
zpívej a čekej na svůj stop
u patníku zbylo
jen mýdlo a bleděmodrý strop
pak už to nejde vrátit a nevím, co s tím
nakonec to všechno vždycky nějak pokazím

Po pár deci vína
se dívám jak bludný Holanďan
vím, že to nemáš ráda
a stejně to zase udělám
pak už to nejde vrátit a nevím, co s tím
nakonec to všechno vždycky nějak pokazím

Něco je pryč
něco je tu
a něco stále
je mezi námi
zlomil jsem rýč
o planetu
a skončil málem
na sále tak mi
dej celý svět za klobouk
a tam pod sněhem
zase si popřejem
nový rok

Do modravých dálek
se táhne moje vedení
dopíjím svůj šálek
a říkám, co měl jsem vedle ní
pak už to nejde vrátit a nevím, co s tím
nakonec to všechno vždycky nějak pokazím

Něco je pryč...



RANNÍ ÚKLID

Ráno jsem odešel
nakoupit
vím, co jsem všechno chtěl
a co mám ještě chtít
ráno
teprv začíná den
a je čas jít
nakoupit

Chtěl jsem vidět všechny věci co se stanou
a zjistil že není na vybranou
jsme tu a tak jdem
tímhle šíleným snem
já jenom šeptám
nashledanou

Ráno se většinou
seberu
mé sny mě dál varujou
že jsem v průseru
ráno
teprv začíná den
a je čas jít
ráno
všechno vyházet ven
a uklidit
ráno
zapnu kouzelný fén
a všechno vyvětrám
a odevzdám
do sběru

Chtěl jsem vidět všechny věci...



PÁNU BOHU DO OKEN

Tak nalej mi to víno ať si rychle vzpomenem
na tu píseň
kterou všichni dovedem
ať už všechny naše nářky letí vzhůru komínem
pánubohu do oken
pánubohu do oken

Potkal jsem vám pěknou holku a měl jsem ji moc rád
teď už chápu
že není o co stát
ona zašila se mezi lejstra někam na úřad
a já jsem divnej kamarád
starej divnej kamarád

Tak nalej mi to víno...

Objímám se se skálou a líbám její mech
s tichou vášní
ji škrábu po zádech
a dole moji kamarádi sedí na lanech
no a mě se tají dech
no a mě se tají dech

Tak nalej mi to víno...

Koupil jsem si knížku a hned cestou začal číst
je to síla
chápu každý její list
bodá mě to u srdce a v uších slyším hvizd
no a pak mi prasknul píst
někde ve mně prasknul píst

Tak nalej mi to víno...



ZAK

Znám psa
jmenuje se Zak
a hraje si se mnou na zahradě
znám psa
jmenuje se Zak
hraje si se mnou na zahradě

On všechno vidí
všechno cítí
a velikýma ušima všechno slyší
on všechno vidí
všechno cítí
a velikýma ušima všechno slyší

Sedím na zemi
myslím na tebe
a ten pes se koupe v mojí záři
sedím na zemi
myslím na tebe
a ten pes se koupe v mojí záři

Všichni se diví
co na mě vidí
a všichni se ptají co s ním dělám
všichni se diví
co na mě vidí
a všichni se ptají co s ní dělám

A já!
Sedím na zemi...

Znám bezva holku
je to Martina
je krásná a divoká jako kočka
znám bezva holku
je to Martina
je krásná a divoká jako kočka

Oči jí září
jako sluníčka
a když je zavře tak vyjdou hvězdy
oči jí září
jako sluníčka
a když je zavře tak vyjdou hvězdy

Sedím na zemi...

Vzalas mi srdce
a všechnu naději
a všechno mi to stokrát vracíš zpátky
vzalas mi srdce
a všechnu naději
a všechno mi to stokrát vracíš zpátky

Sedím na zemi...

Tak co Marťanko
jak je na Marsu?



Všechna práva vyhrazena © Jan Plšek