WWW.HONZAPLSEK.CZ    homepage . archiv . kontakt .            

Honza Plšek

Lampion


01 audio text  Zažehnutí lampionu / Bílá plachetnice
02 audio text  Kouzelník
03 audio text  Podmořská štvanice
04 audio text  Turci
05 audio text  Na kopečku sedí Slunce
06 audio         Pastýři (instr.)
07 audio         Gloriet (instr.)
08 audio text  Možná (Live Forever)
09 audio text  Čekárna

Hudba a texty: Honza Plšek © 1996
Původní kazeta - září 1996 Originální kazeta Originální kazeta, remaster, sestřih a doplnění 2000

Obal původní kazety byl v originále slepený do tvaru lampionu. První čtyři políčka tvořila vnější stěny lampionu a texty vnitřní. Čelní stěna byla z druhé strany černá. Pouze místa pod obrázky okna, měsíčku a ptáků zůstala bílá. Když se pak do lampionu dala svíčka, obrázky s bílým podkladem svítily. Svítily také proděravělé oči koček a vystřižený lampion nad postelí.




"Lampion" je ryzí lo-fi album plné zvukových koláží a experimentů, ale současně plné křehkých písniček a poezie, a to i přes všechnu syrovost zvukové krajiny. Album není uvedeno pod hlavičkou "Flowers in the Windows", vlastně to vypadá, že není uvedeno pod žádnou hlavičkou a Lampion je prostě sám sebou. Na vnitřní straně obalu se ale přeci jen na okraji dočteme, že tvůrcem všeho je Jan Plšek. Původní kazeta vznikala zásadně v noci, což bylo součástí celkového uměleckého konceptu. Experimenty jsem prováděl jak s technikou nahrávání, tak s používáním kytary jako zdroje nezvyklých zvuků. Ačkoli výsledek zní místy burácivě, noční nahrávání ve skutečnosti probíhalo docela tiše. Všechny zvuky, i ty nejpodivnější, jsou zahrané na španělce se silonovými strunami. Zvukové koláže jsem vytvořil tak, že jsem na kazeťáku přelepil leukoplastí mazací hlavu. Při nahrávání dalšího zvuku se tedy původní záznam nesmazal. Kazeťák ovšem neumožňoval odposlech již zaznamenaného materiálu. Dalších efektů jsem dosahoval umazáváním záznamu přímo na pásce rožkem magnetky. Takto lze dosáhnout toho, že nějaký zvuk zní pouze v levém či pravém kanálu nebo se může pohybovat ve stereu sem a tam. Nahrávka se tedy mohla právem chlubit označením stereo. Z původní kazety jsem pro archivní účely remastroval nahrávku "Bílá plachetnice", do které jsou sestříhány i některé další zvukové plochy označené na obalu kazety jako "Zažehnutí lampionu", "Spánek", "Sny: ...dosud" a další. Dále jsou z původní kazety použity "Kouzelník" a "Podmořská štvanice". Jiné pasáže Lampionu - Pastýři, Live Forever, Čekárna - jsem nahradil pozdějšími poslouchatelnějšími verzemi. Kolekci jsem doplnil o jiné nahrávky a skladby z téže doby, jako jsou "Turci" (doplnění bubnem) nebo Na kopečku sedí Slunce (to jsou vlastně otextovaní "Pastýři"). Do archivu jsem nepoužil některé hluché pasáže a takřka neposlouchatelnou zvukovou koláž "Na moři". Také jsem nepoužil "Mozek v pokoji s výhledem na déšť", což je instrumentálka zabírající celou jednu stranu kazety, ve které basa, vanička a pokličky neustále omílající jeden nebo dva motivy. Lampion, podobně jako Hyperfly, zaujal mé okolí překvapivě více, než poslední písničková alba Flowers in the Windows. Oproti předchozímu extrovertnímu "brtipopovému" období, nově přicházející inspirace měly zvláštní intimní niterní zářivost, což právě vyjadřuje název a koncept alba. Lampion (ač sám jen stěží poslouchatelný) je svou zvukomalebností, křehkostí, introvertní poetikou, a zejména celkovou koncepcí, přímým předchůdcem alba "Bílý pokoj" (viz podobně laděný obal).




BÍLÁ PLACHETNICE

Bílé stany
potichu zasypány spí
jen špičky korouhví
ční z písku ven
pražné vany
jak sucho u fontány zní
když z venku rezaví
a mluví o ničem

Oceány
zbloudilé karavany jdou
plání sněhovou
ztracené
ostré hrany
jak oči bílé vrány jsou
smutně červenou
zbarvené

Čerstý sníh
je roleta trávy
v okně do nebe
na koních
znudění pávi
hledí do sebe
u dveří
ti plechová hrana
dlouze vyzvání
otevři
ta šedivá dáma
tě jistě zachrání
tě jistě zachrání

Bílá sova
hraje si teď na schovávanou
s prázdnou čekárnou
v oblacích
moudrá slova
Michaila Šolochova lžou
když se s ozvěnou
nevrací

Po střeše
klobouku z plyše
stéká tiše déšť.
z veteše
mi dopisy píše
parník Budapešť.
na stole
plápolá svíčka
s vůní v oleji
ve škole
přivírám víčka
s velkou nadějí
s velkou nadějí
s velkou nadějí
s velkou nadějí



ČEKÁRNA

Je mi zle tak vnímám každou vteřinu
sedím ve stínu a brnkám na šalmaj
zní to jak když mňouká kočka
prázdnou čekárnou
její oči jsou
jak heřmánkový čaj

Na konečné rozmazaných kolejí
někdy později snad budu klidně spát
teď už mám jen smetí v kapse
kostky vzduchem letí tak se
snad
můžu aspoň bát

Zítra ten způsob najdeme
zítra si na sníh sedneme
zítra je den kdy řekneme
jó a nebo taky né

Na pomezí geniálních nápadů
tuny odpadu mi v hlavě rezaví
po plechových vlnách plují
žluté listy bříz
jen starý rys-
-tu pije na zdraví

Je mi fajn tak vnímám každou hodinu
ležím ve stínu svalený jak míč
po chodníku plují stovky
zlatých vršků od sodovky
pryč
někam na Miami Beach

Zítra ten způsob najdeme
zítra si na sníh sedneme
zítra je den kdy řekneme
jó a nebo taky né



Všechna práva vyhrazena © Jan Plšek