WWW.HONZAPLSEK.CZ    homepage . archiv . kontakt .            

Honza Plšek

Widow in the Window

01 audio text  Anglický trávník
02 audio text  Pozdní příchod
03 audio text  Létání
04 audio text  Do kélu
05 audio text  Skleňenka
06 audio text  Dnes
07 audio text  Jahodový flám
08 audio text  Adjustace duší
09 audio text  Blues 75
10 audio text  Poklička
11 audio text  Aueneiouilou
12 audio text  Charlie
13 audio text  Geodetická balada

Hudba a texty: Honza Plšek © 1994
Původní kazeta - květen 1994  Originální kazeta , znovu nahráno - březen 1999 a březen 2000



Jak známo, Flowers in the Windows byli fiktivní kapelou, kterou jsem "založil", protože mě nebavilo být písničkářem. Název její nové desky "Widow in the Window" (Vdova v okně) navrhl můj nefiktivní kamarád Peťa Rychtecký, coby jazykovou hříčku, jako znalec a modelář patrně inspirován názvem amerického nočního stíhacího letounu Northrop P-61 Black Widow ze druhé světové války. Tématem alba byly moje dojmy a pocity ze středoškolského studia geodezie na Střední průmyslové škole stavební v Brně. Původní kazeta byla nahrávána stejným způsobem jako předchozí Flowers in the Windows. Lepší nahrávací kazeťák mi půjčil kamarád Myšák. Výsledek však nakonec po technické stránce lepší nebyl. Vše vznikalo v časovém presu a nebyl jsem zvyklý na jiný kazeťák, který automaticky zaváděl dost velkou kompresi (čemuž jsem tehdy nerozuměl), takže v tišších pasážích vznikal nepříjemný šum a hlasitější pasáže byly zase nepřirozeně utlumené. Dřívější zabijácké lo-fi krabicové bicí a podstolní basa zní na těchto nahrávkách velice krotce, jako vzdálené ťukání, a písničky nemají tah. Původní kazeta tedy není moc povedená, a tak jsem písničky pro archivní účely raději nahrál znovu. Z původní kazety z roku 1994 jsem použil pouze nahrávky Létání a Skleněnka, jako dokument původní podoby, a také protože obsahují řadu aranžérských nápadů, použitých a rozvinutých na pozdějších albech. Album už nemělo takový nadšený ohlas jako předchozí Flowers in the Windows, snad protože nebylo tak odvázané a zvukově vydařené (nebo možná protože bylo vrženo mezi lidi již dva měsíce po prvním albu ... he he), ale hudebních nápadů je zde víc než dost. Řada písniček se později přetavila do jiných. Z Létání se později vylíhla Yorunga, Jedna píseň a Poslední slon. Do kélu bylo vybrakováno pro hymnickou píseň Robinsonia. Ze Skleněnky byly odlity songy Yorunga, Po tobě a Hořící vlaštovka. Yorunga má v sobě také ingredience z Adjustace duší. Poklička byla zručně překována na hitík Po Tobě. Do Anglického trávníku se pro změnu otiskly staré Stopy. Když jsem v roce 1999 celé album znovu nahrával jen s kytarou pro svůj archiv, tak se nahrávka Jahodový flám zvrhla v regulérní nahrávku "celé kapely" a tak začaly spontánně vznikat nahrávky pro budoucí album "Love Songs". V nové nahrávce Blues 75 jsem poprvé použil wah wah pedál, přímo v den jeho pořízení. Staří akustičtí lo-fi mazáci "Flowers in the Windows" se tak nenápadně přetavili v novou kapelu "Hic Sunt Leones", ještě slavnější a ještě legendárnější.



ANGLICKÝ TRÁVNÍK

Anglický trávník
anglický trávník
Ranní noviny
kouří komíny
dlouhý hodiny
jdou
slunce v ulici
v ruce čepici
smutní koníci
zvou

Vzhůru do mraků
nebe z modráků
pere deštivá veš
dívej jak se trávník má
když se střídá slunce déšť

Až déšť zalije
trávu z Anglie
vítěz partie
sám
deštěm zalije
kávu z Indie
a pak připije
nám

Vzhůru do mraků...

Hrabu po práci
trávu v modrácích
hlavu v oblacích
mám
vítr do uší
letím na peduši
ani sám netuším
kam

Vzhůru do mraků...

Anglický trávník
anglický trávník


POZDNÍ PŘÍCHOD

Báječný sen
dnes se mi ráno
dlouho zdál
na chvíli jen
chtěl jsem v něm zůstat
tak spal jsem dál
příliš dluho snít
dneska už se nevyplácí
možná někdy příště pokud
bude osud chtít

Napíšu vám pozdní příchod
takové individum delikvent a darmožrout
napíšu vám pozdní příchod
a mě po zádech stéká déšť a ranní pot
déšť a ranní pot

Houpací kůň
houpe se stále tam a zpět
hluboká tůň
utopí málem hloupý svět
houpací král
má co chtěl už dávno
přesně podle kyvadla se
houpe celý sál

Napíšu vám pozdní příchod...

Přestávám snít
a v duši mám jen prázdný krov
budeš-li chtít
napíšu báseň z prázdných slov
a máš vůbec čas
čekat až mě potká můza
taky už tě pohání
ten uspěchaný hlas

Napíšu vám pozdní příchod


DO KÉLU

Mám plnou nádrž vzteku
blázen na útěku
prolhaný hovada
vlezte mi na záda
říkám si je to v kélu

Zvonek na chodbě mlčí
jako já
všechno je v pořádku
když sedím na zadku
soustředěn na látku
je to v kélu

Mít tak ptačí křídla
mít tak ptačí křídla
mít tak ptačí křídla
hmmmm

Šablonou a tuší
jsem vlk v těsný kůži
nacpu si do hlavy
zmatky a obavy
říkám si je to v kélu

Mám plnou hlavu ptáků
mávají křídly
vánice oblevy
zákony objevy
falešný úsměvy
je to v kélu

Mít tak...


DNES

Dnes ráno je den
šedý jak náš dům
za mokrým okenním sklem
cinkot okapů
přemýšlím kam chci teď jít
někde v třídě zívat
do prázna hledět a snít
nebo v dešti zpívat
a řešit nějaký bonz
nebo chytat na Čáře bronz

V tramvaji vteřiny jsou
delší než nervy mý
jen pánbůh přede mnou
opřen o okno spí
na tváři úsměv teď má
svět kolem troubí houká
co se mu asi teď zdá
že si ze sna brouká
a venku za mokrým sklem
uhání zmáčený den

Dnes ráno je den
šedý jak náš dům
za mokrým okenním sklem
cinkot okapů
včera jsem se jen smál
neviděl víc než sám chtěl
bláznivý písničky hrál
neslyšel nic a čas šel
a dnes ráno je svět
ve starých kolejích zpět

A dnes ráno je svět
ve starých kolejích zpět


JAHODOVÝ FLÁM

Nudná slova nudně za sebou
v nekonečně dlouhých řadách jdou
ať si klidně dává pozor kdo jim věří
já zavírám oči klikou dveří

Po obloze z modrých safírů
plují bílé mraky z papírů
a já pluju na parníku z ranních novin
už ani budík neví kolik hodin
už ani budík neví kolik hodin

Zmačkám a zahodím
ten papírový svět
jak špatně napsanou
žádost o azyl
že prý zabloudím
když neznám nazpamněť
cestu značenou
a její přesný cíl

V oknech šustí papírový smích
otáčíme stránky moudrých knih
a na střeše je slyšet vítr jak se sluní
a já cítím jahodovou vůni

Oceánem z modrých safírů
plují bílé lodě z papíru
a já letím v trolejbuse z ranních novin
nad pouštěmi z přesýpacích hodin
nad pouštěmi z přesýpacích hodin

Chtěl jsem si dát nudlák jahodový
z nudlí učí velké oči soví
čert ví co tam takhle z rána loví
přijďte někdy k nám
na jahodový flám
je to jenom primitivní sova
myslela že do nudlí se schová
to však neví co je vůně jahodová
přijďte někdy k nám
na jahodový flám
přijďte někdy k nám
na jahodový flámc

Zmačkám a zahodím
ten papírový svět
jak špatně napsanou
žádost o azyl
že prý zabloudím
když neznám nazpamněť
cestu značenou
a její přesný cíl

Ve tvých očích z modrých safírů
hoří svíčka v domku z papíru
a já padám na padáku z ranních novin
a čekám na ten požár tisíc hodin
a čekám na ten požár tisíc hodin


ADJUSTACE DUŠÍ

Sedla a spádnice
výšky a tížnice
mě tíží tíží
na konci přímky se
zobrazí emise
lyží lyží

Sám bloudím mezi čarami
slyšíš jak se rouhám
ztrácím se sám mezi kótami
dálnice je dlouhá
dlouhá dlouhá dlouhá
úúú

Z výšky obloha mi mává
pálí do očí jak sníh
z venku oknem voní tráva
a já mám inkoust na dlaních

Vysněná numera
komplexní výměra
hloupá hloupá
redukce opravy
amplituda otravy
stoupá stoupá

Sám bloudím mezi čarami...

Čekáme tu na archu a na ramena usedá nám sníh
zvracíme si duše na víru
a ještě dál...

Všechny ty nesmysle
jsou přímo závislé
na čase čase
i když si umanu
stejně kouli dostanu
zase zase

Sám bloudím mezi čarami...


BLUES 75

Dnešní ráno je kalný jak voda v řece
jak podzimní déšť co buší na špinavý plech
přes mokré sklo je svět matný no ale přece
když se podíváš líp
sluneční svit
uvidíš nad hřebeny střech

Dnes ráno má kytara zpívá
svý ospalý blues co září pak v okenních sklech
to ráno mi z duše pomalu smývá
falešný cit
sluneční svit
mává mi přes moře střech

Můj hodný svět
stále ještě svírám v dlani
můj hodný svět
za hradbou snů a přání
můj hodný svět
můj hodný svět
pomalu tiše se točí
začíná už snít
zkus přimhouřit oči
a okno otevřít
podívej se ven a řekni co sis uvidět přál
jahodová pole
vyprodaný sál
či maškarní bál

Kopu před sebou kámen po prašné cestě
už ani nevím kolikátý sloup mi položil do cesty stín
nad hlavou visí mi dráty co mají cíl v městě
za krokem krok
jak trhací blok
mě vítr roznesl bůhví kam

Můj hodný svět...


AUENEIOUILOU

Dívám se zrovna
kde přejít dá se
když tu pán s aktovkou
pozdravil slušně
a šeptem ptá se
na aueneiouilou
rameny krčím
a kroutím hlavou
a ten pán najednou
změnil se v jahodu
a šálek s kávou
aueneiouilou

V zahradě na plot
sedl si motýl
s práznou bandaskou
ze sladkých jahod
mu namíchám koktýl
aueneiouilou z letního slunka
hlava se točí
a stíny v písku lžou
řekni mi holka
proč máš v očích
aueneiouilou
aueneiouilou
aueneiouilou
aueneiouilou

Naposled ptám se
žirafy z plyše
kam všechny hodiny jdou
a ten šálek s kávou
mi pošeptal tiše
aueneiouilou
aueneiouilou
aueneiouilou
aueneiouilou


CHARLIE

Podej mi ruku a pojď
mé okno je skleněná loď
já plavím se přes moře
v kalužích na dvoře
odráží se bílé plachty
naivní skleněný svět
červený kabriolet
na horké silnici
v broušené sklenici
vrací se po flámu zpět
na zadním sedadle spí
stopaři unavení
držíš si čepici
sleduješ silnici
a klábosíš se šoférem
říká že odjíždí sám
pryč z baráku bůh ví kam
a pak tě vyloží
na prázdným nádraží
kde stojíš teď s kytarou sám

Tvůj Charlie už ti z dáli mává
tvůj Charlie už ti z dáli mává
dupej a křič
odjíždí pryč
to znám
víš holka to se často stává
víš holka to se často stává
možná vrátí se zpět
až zjistí za pár let
že je sám

Zdál se ti nějaký sen
otvíráš oči je den
sedíš ve vlaku
v širokým slamáku
a klábosíš s ňákým chlápkem
říká že odjiždí sám
pryč z baráku bůh ví kam
potom vlak zastaví
seskočíš do trávy
a odcházíš po cestě sám
stmívá se a už nmevěříš snům
starý šedivý dům
ze zvyku u branky
díváš se do schránky
a v patře okno svítí
stoupáš po schodech výš
u dveří zazvoníš
a pak někdo otvírá
slzy si utírá
tak doma konečně spíš

Tvůj Charlie už ti z dáli mává...


GEODETICKÁ BALADA

My jsme parta geodetů
žádní ulejváci
my se máme pořád k světu
doma i v práci
sem tam chyba je to snadné
občas nám i barák spadne
žádný strachy to se zvládne
příště už půjde všechno trochu líp

Jako správný zeměměřič
každý den říkám
zbytečně si nervy nenič
nespěchej nikam
sem tam chyba je to smutné
občas se i mistr utne
starosti mít není nutné
příště už půjde všechno trochu líp

A co já vím
co se zítra bude chtít
kdo a s kým
bude muset zase jít
tak cestou necestou
zpívám písničku svou
příště už půjde všechno trochu líp

My jsme parta geodetů
žádní ulejváci
my se máme pořád k světu
doma i v práci
sem tam chyba je to snadné
občas nám i barák spadne
žádný strachy to se zvládne
příště už půjde všechno trochu líp
příště už půjde všechno trochu líp


Všechna práva vyhrazenena © Jan Plšek