WWW.HONZAPLSEK.CZ    homepage . archiv . kontakt .            

Honza Plšek

Klíčky

01 audio text  Konzervy
02 audio text  Déšť
03 audio text  Červíčci
04 audio text  Hašteřák
05 audio text  Stovka
06 audio text  Doufám, že ne aktuelní
07 audio text  Krajské město jihomoravské
08 audio text  Rezignace
09 audio text  Vysílání
10 audio text  To takhle zrána
11 audio text  Dopravní nehoda
12 audio text  Apríl
13 audio text  Jsem to já, kdo to ví
14 audio text  Vedro
15 audio text  Bál
16 audio text  Sluneční kraj
17 audio text  Plancius
18 audio text  Klíčky
19 audio text  Multikára
20 audio text  U továrny v průmyslové zóně
21 audio text  Zájezd
22 audio text  Westroad
23 audio text  První Nashwillan
24 audio text  Balada kovboje
25 audio text  Jsem sám doma
26 audio text  Tégévé
27 audio text  Jeřáb
28 audio text  Velryba
29 audio text  Ťuk & Bzuk
30 audio text  Ó já se mám
31 audio text  Vlak, co nejezdí již
32 audio text  Modrá loď

Hudba a texty: Honza Plšek (c) 1993
Původní kazeta - leden 1993, nová doplněná verze - březen 1999

Album "Klíčky", s podtituly "Ptákoviny mého tvůrčího pravěku" a "Nebojte se svého talentu", bylo již v době svého vzniku v roce 1993 pouze recesistické dílko, bez sebemenších uměleckých ambicí. Tyto popěvky by asi měly všechny letět do koše, leč jejich archivaci ospravedlňuje skutečnost, že každý z nich v tom či onom období bavil tu či onu skupinku vděčných posluchačů. Úplně nejstarší písničky se poznají podle kolečka akordů C Ami F G a pochází z přelomu let 1989-1990, kdy se po sametové revoluci objevili v médiích naši písničkáři, a mě úplně dostali. Tehdy jsem bral do základní školy kytaru a obklopen hroznem spolužáků jsem hrával své vlastní "protestsongy". Povzbuzen nečekaným společenským úspěchem jsem každý den nosil do školy novou písničku, dokud to všechny neomrzelo. Původní kolekci jsem doplnil o další popěvky a raritky různého data a původu, které někdy někde někoho bavily, a mohly by zde někomu udělat radost i po letech. Např. "U továrny v průmyslové zóně" aneb "Bruntal geodeath the odolit blues" jsme napsali společně s Jakubem Schwarzerem v r.1997, a na firemních večírcích byla zdrojem velkého veselí. Budovatelská písnička "Jeřáb", bez jakéhokoli mého přičinění, zaznamenala nečekaných úspěch na letních brigádách v ekologickém středisku Chaloupky. "Jsem sám doma" je moje první písnička z r.1985 ovlivněná tvorbou Karla Gotta. "Ó já se mám" a "Vlak, co nejezdí již" zase rozesmívaly osazenstvo střediska enviromentální výchovy Lipka, místa výkonu mé civilní služby. Technická kvalita nahrávky z roku 1993 byla velmi nízká a tak jsem v roce 1999 všechny písničky natočil znovu pro své archivní účely, což jsou nahrávky, které si zde můžete poslechnout. Remaster původní kazety je z časových důvodů v nedohlednu.


Obal původní kazety:



DÉŠŤ

Modré nebe zakryly černé mraky
že bude pršet, to vím taky
z výšky se snášel déšť
na stromy padal
bude asi bouřka
každý se schoval
celej tejden hřmělo
a velice pršelo
každej seděl doma
a bylo veselo
a když lidé po dešti
vyšli ven
stromy byly černé
to je snad zlý sen
listí bylo na zemi
stromy byly nahatý
padal tady déšť jedovatý
továrny kouří, jsou aktivní
a my máme déšť radioaktivní



ČERVÍCI

Byl jeden ovocný stromeček
stromeček to je vlasně domeček
je to hotel veliký
pro zubaté červíky
na stromečku třešínky
v každé červíček malinký
vyženeme rudého červíčka
a bude zase k jídlu třešnička



DOUFÁM ŽE NE AKTUELNÍ

Kdosi řekl budem se mít hůře
hladovět a živořit
musíme dát na frak totalitní můře
a pak si budem dobře žít

Na jeden rok jedno oblečení
nebudem jíst, budem méně syti
škoda, že žádný jídlo není
mohli bysme s ním šetřiti

Zanecháme Sportky, zanecháme Sazky
to naše problémy neodstraní
též bysme si rádi utáhli opasky
ale opasky nejsou k dostání

Za stočtyřicet korun
a plat měsíčný
si toho asi moc nekoupíme
my jsme ale národ statečný
my ty trable vydržíme
to protože musíme
a za korunu si rohlík koupíme
a nové poslance si zvolíme
a všechy fronty vystojíme
a s USA se úspěšně bratříme
a v rádiu Slováky slyšíme
tak to radši přeladíme
co dělat to každý nejlím víme
tak si svíčku zapálíme
a topinku si na ní usmažíme
a do ulic vyrazíme
a na sucho to oslavíme
a topinku si potmě sníme
ptáte se proč potmě jíme?

To bude tím, to bude tím
že s platem měsíčním
tolik elektriky a plynu
zkrátka nezaplatíme



APRÍL

Hádalo se slunce s deštěm
čí bude dnešní den
jakpak se dlouho hádat budou ještě
poslouchejme jen

Dneska musím pršet Já
abych všechen prach smyl
kdo jiný zemi vláhu dá
kdo by ji osvěžil

Dneska musím svítit Já
aby nebylo zablácených cest
kdo jiný zemi teplo dá
aby mohly kytky kvést

Ty Slunce jenom pálíš
sušíš vyprahlou zem
všechno živé svý žárem spálíš
žízeň přinášíš jen

Ty Dešti jen padáš
močály děláš z cest
přátelskému ohni konec dáváš
lidi nevytáhnou paty z měst

A zatím co se hádají
to vždycky v dubnu je to chytí
Slunce pálí a kapky padají
a na nebi duha svítí

A tu končí se den
a šero zavládá
po dešti zbylo pár kaluží jen
a za les Slunce zapadá



BÁL

Jako každej rok na našem ranči něco ukrutně se chystá
shání se a nakupuje, co jen dneska bude k večeři
a drhne se a leští, až jsou prkna na podlaze čistá
a večer ruce hostů zabuší do dveří

Dneska bylo veselo, dnes byl u nás bál
tak načpak by nás mrzelo pár soudků vypitých
každej se veselil, každej se smál
a při trsátku na památku písničku hrál

Jako každej rok přišel k nám starej Pete od Losí řeky
co zná všechny ptáky, kteří brázdí dálky modravý
a z hor k nám zavítal starej pard Bob Mackey
co vohradníku vedení nebo světlo v ranči vopraví
a s bráchou přišel dobrák Red, co dělá na pacifický dráze
aspoň vo jednu stopu větší má postavu než já
a dobrej Tim Bellow co vždycky rozohní se rázem
a za pět minut nejlepší je kamarád jakýho člověk má

Dneska..

Tak se jásalo a veselilo až do samýho rána
a všude kolem panovala jen nálada veselá
a komu bylo doma smutno, moh přijít zpívat s náma
vždyť kapela nám hrála, jak vůbec nejlíp uměla

Dneska..



U TOVÁRNY V PRŮMYSLOVÉ ZÓNĚ

Už je zas pondělí
a další tejden v prdeli
se ztrácí
lokalitu připojíme
víkend zase oslavíme prací
sedím si na posteli
a na ty čtyři kostely
se kalným zrakem geodeta koukám
v Bruntále se probouzet
to není zrovna včelí med
k snídani si u rohlíku broukám

U továrny v průmyslové zóně
podél cesty álej kaštanů
oranžovým sprejem na betóně
stojí "Pavle, já tě dostanu"

Třináct hodin za mašinou
slzy se mi z nosu řinou táhle
k snídani jsme měli mléko
prospělo nám nedalekosáhle
sluníčko už zapadá
a my jak ty dvě hovada
od úsvitu do soumraku dřem
prstíky mi cinkají
tak strkám si je potají
někdy tam a jindy zase sem

U továrny v průmyslové zóně
podél cesty álej kaštanů
oranžovým sprejem na betóně
stojí "Pavle, já tě dostanu"

Na přízemní mrazíky
jsme vybaveni od píky leč ouha
měřič si šláp na šálu
a jen zrcátko z kanálu teď čouhá
když na hranolek v talíři
své pravé oko zamířím
sednu, škytnu, prdnu no a zrovna
když na sodovce spočinu
tak cejtím v zadku bublinu a rovnám!

U továrny v průmyslové zóně
podél cesty álej kaštanů
oranžovým sprejem na betóně
stojí "Pavle, já tě dostanu"

Sahám si už na život
a ukončím ho jako ten plot pravý
marně cílím do houští
a pomalu už opuští mne zdraví
už je zase pondělí
a další tejden v prdeli
se jako prachy ze šrajtofle ztrácí
dneska v noci u sta hromů
zdálo se mi, že se domů
šťastný zdravý zase jednou vracím

U továrny v průmyslové zóně
podél cesty álej kaštanů
oranžovým sprejem na betóně
stojí "Pavle, já tě dostanu"



BALADA KOVBOJE

V bezpečí pokoje
do mikrofónu zpívám
baladu kovboje
co vodjel na západ
očima do kraje
se odhodlaně díval
na koni cválaje
snil o krásné Maud
ona z bohatého ranče
on chudý honák krav
co z té krásky plavovlásky
byl dočista paf
v koltech vostrý náboje
v sedle se kýval
odjížděl do boje
kde zapomenut pad

Kytarou ozbrojen
stetsonem kývám
Texas adieu
chci ti sbohem dát
v bezpečí pokoje
do mikrofónu zpívám
baladu kovboje, co odjel na západ
baladu kovboje, co odjel na západ
baladu kovboje, co odjel na západ



Ó JÁ SE MÁM

Natírám zábradlí
bazénovou modří
pavučiny štětcem vymetám
nad hlavou slunce planoucí
a u nohou bleděmodří pavouci
ó já se mám lidé dobří
ó já se mám

Proplouvám zahradou
květinám se dvořm
obyčejnou trávu posekám
kroužím jak velký černý pták
smrt má dneska jméno křoviňák
ó já se mám lidé dobří
ó já se mám

Do jiné dimenze
pomalu se nořím
když z chodníku plevel vybírám
a kolem chodí holky ze zdravky
je léto a počasí je na plavky
ó já se mám lidé dobří
ó já se mám

Po jídle schrupni si
praví lidé moudří
do jabloňe stínu ulehám
zdálo se mi o tvých jablíčkách
a probouzím se s hlavou v řektvičkách
ó já se mám lidé dobří
ó já se mám

Zavírej, nevidíš?
jak to s mnou mlátí
do spiknutí slasti upadám
na zádech máš modrý zábradlí
tak podívej se jak jsme dopadli
ó já se mám lidé zlatí
ó já se mám
ó já se mám lidé zlatí
ó já se mám



VLAK CO NEJEZDÍ JIŽ

V pátek večer kanady
zabušily na perón
my čekali jsme na vlak to si piš
tu zprávu v černým kvádru
přišel nám říct brzdař John
že náš vlak
že náš vlak
nejezdí již

Tvrďák Ben doufal jen
že to všechno je zlej sen
a dlouhán Jerry chtěl si ztloukat kříž
kdo teď nás celý čas
bude vozit z města ven
když náš vlak
když náš vlak
nejezdí již

Na naši osadu
pro dobrou náladu
jezdili jsme rádi
jezdili jsme rádi
na kytary hráli
vesele se smáli
všichni dobří kamarádi
tyčí se k nebi temnému
černé stíny totemů
jak teď smutek unesem
když tam v dálce za lesem
spí celé naše mládí

Ó ten smutek který v srdcích
nám teď vládne celej den
v očích se nám zračí jak jdem slunci blíž
šťastný smích na tvářích
zmizel nám s tím pohledem
na ten vlak
na náš vlak
co nejezdí již

My neznali adresy
dokonce ani jména svý
každéj měl jen svoji přezdívku však víš
a tak po městě
jsme se marně hledali
jak ty vlaky
jako ty vlaky
co nejezdí již


Všechna práva vyhrazena © Jan Plšek